Prsten Země
Kuprit, chryzokol (1)
Dominantní kámen, zasazený v tomto prstenu, pochází ze Studence u Staré Paky. V této podkrkonošské oblasti je v lomu těžená vulkanická hornina permského stáří, mandlovcovitý melafyr. Melafyr získal do svého jména poetický přívlastek díky tomu, že obsahuje velké množství drobných dutinek, které mají tvar mandle. Dutinky byly vyplněné mladšími minerály, které se srážely z roztoků protékajících přes horninu hustou sítí tenkých puklinek. Nejčastější výplní dutinek tvoří zelený chlorit, bílý kalcit a různobarevné odrůdy křemene. Na několika místech v lomu jsou pecičky vzácně tvořené minerály mědi.
Velká tmavě červená pecka v centrální části kamene je vyplněná masivním kupritem, oxidem mědi, který často vzniká přeměnou její ryzí formy. Červeno oranžový „lem“ v okolí kupritové pecky je tvořený vláknitým chalkotrichitem, vláknitým minerálem se stejným chemickým složením, jako má kuprit. Vnější část kamene obsahuje tyrkysově modré pecičky chryzokolu a zelené pecičky malachitu, tj. minerály, které vznikají další oxidací kupritu, případně mědi.
Chryzokol (2)
Chryzokol je vodnatý křemičitan mědi a hliníku rozpoznatelný díky své intenzivní tyrkysové barvě. Díky ní získal i své jméno z řeckého tvaru „chrysos“, což znamená zlatý, v širším smyslu zelený. V přírodě se obvykle vyskytuje spolu s malachitem. Oba dva minerály vznikají za stejných podmínek rozkladem původních rud mědi a velmi často se i navzájem prorůstají.
Chryzokol v tomto šperku pochází z Peru, ze země, kde po dlouhá století probíhá intenzivní těžba měděných rud. Krásné chryzokoly, které byly spolu s tyrkysem osazovány do zdobných zlatých šperků, jsou známé již z incké kultury. K výrobě šperku byl Karlem Votipkou použitý zrnitý chryzokol, jehož namodralá zrna prorůstají s tmavou železnou rudou limonitem.