Letní epidemie komerce
Lákavá nabídka „zábavné zábavy“ útočí na naše peněženky.
Obrovský nárůst festivalů čehokoliv… jídla, pití, hudby…až psích hovínek zaplavil naši republiku.
Zlatokop Henry přichází v pravý čas s radou, která je nad zlato!
Připomíná nám zapomínané pravdy 🙂
Zády k městu
Jsem zděšen při příjezdu do všech měst.
No ano. Na mou čest!
Jako v dávném středověku
mám sypat zlato ze svého měchu.
Platit mýtné.
Platit vše.
Festivalů přehršle.
UŽÍT si za své prachy ZÁBAVY?
Nenadávat na davy?!
Stát se jedním z toho stáda?!
NE!
Jsem ten, kdo rozum nepostrádá.
Zvolím si svou vlastní cestu.
Otočím se zády k městu.
Nejbizarnější festivaly doplňují i podezřelé charity. Na červených kobercích profesionální zlatokopky přesvědčují o svém citlivém srdéčku.
Jak nadčasově napsal klasik Vladislav Vančura v románu Rozmarné léto:
Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.
Poslední pábitel
Vytváří na tvářích úsměvy.
Bez něhy.
V křeči rodí smíchu řev.
Smrad průjmu z rozdrásaných střev.
Útočí na nás festivaly komerce,
charity šlapek rudé koberce.
V zemi vybělených šelem zubů,
posledním z pábitelů asi budu.