Deník „NOVOHISTORIKA“

Nevím jestli už z vás někdo slyšel nebo četl přísloví

„Svoboda ducha nad hroudou zlata“

Ne? Nevadí. Každopádně je 14. října 2015 a jedu na smluvenou schůzku s člověkem, který o tomhle přísloví může vyprávět. Osobnost, která celoživotně razila zmiňované moudro je populární  zejména v oblasti Zlatohorska. Vlastním jménem Jindřich Hořelica, veřejnosti spíše známý jako Zlatokop Henry, již bohužel  není mezi námi, ale jeho čistá duše, vážící více než všechno zlato světa, žije nadále. Přežívá v odkazu, který nám „mladé  generaci“ zprostředkovává jeho syn. Ano, pravda je taková, že se za pár minut o Henrym dozvím více.

Nevím jestli mě znáte nebo jsem vám o sobě někdy něco říkal, ale rád se vrtám v historii. Jako zapálenec rád poslouchám lidi, kteří mají co říci.

Vystupuju na tramvajové zastávce a o pár minut později si již podávám ruku se synem “ krále rebelů a dobrodruhů„. Henry by si asi nalil svůj mix červeného a sody, ale my sedíme nad hrnkem kefíru. Neptejte se proč kefír, prostě sedíme a bavíme se.

Rozmluva netrvá dlouho, ale je inspirativní a motivující. Odvážím si z rozhovoru splněné přání, ale rovněž nelehký úkol. Téma? Zatím vám neprozradím detaily, ale cíl se již rýsuje. Během svých krátkých článků se pokusím na webu Zlatokopa Henryho, mapovat a přibližovat vám umělecká díla, která zůstala nám „mladým nezasvěceným ignorantům“ utajena.

Stejně, jako pověstný Zlatokop Henry, se vydávám do neznáma, objevovat zajímavosti ve starém i novém umění, ale hlavně se bavit. A proto, že jsem člověkem společenským, rád uvítám vaši pravidelnou docházku k mým článkům. Společně si dokažme, že umíme objevit krásu a kulturní odkaz neignorujeme.

Carpe Diem Jiří Sochorek